Milovice

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Milovicích je novogotický jednolodní kostel na západním okraji městské části Milovice, vystavěný v letech 1906–1907. Zajímavý je pro svou výmalbu z let 1915–1916 v rámci Středočeského kraje ojedinělou. Kostel je památkově chráněný. Původní farní kostel sv. Kateřiny zbudován v 18. století v barokním slohu stál uprostřed zaniklé obce Mladá. Poté, co obec Mladá i s kostelem zanikla, ministerstvo války financovalo výstavbu nového kostela společně s farou a hřbitovem. Stavba byla provedena dosud neznámým stavitelem. Nový kostel je stejného zasvěcení jako ten původní, k zasvěcení došlo 25. listopadu 1907 ve svátek Kateřiny. Unikátní výmalba interiéru kostela probíhala v letech 1915–1916 pod vedením malíře Vincence Klivinského polskými zajatci. Do kostela byla přemístěna část původního mobiliáře. Raritou není jen jeho výmalba, ale také jeho orientace obrácená k jihovýchodu.

Kulturní dům a radnice Milovice
Kulturní dům a radnice Milovice byly součástí bývalého Domu důstojníků. Původní budova byla postavena v 70. let 20. století Československou armádou a darovaná sovětské posádce. Radnice byla po rekonstrukci otevřena v roce 2012. V témže roce získala Cenu  veřejnosti v soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2012. Kulturní dům byl po rozsáhlé rekonstrukci otevřen v září roku 2022. Součástí KD Milovice je od června 2023 Muzeum vojenského prostoru v Milovicích. Další částí budovy je Turistické informační centrum, které je v nových prostorách v provozu od 1. 4. 2023. Zde najdete nejen informace o zajímavostech města a okolí, ale konají se zde také zábavně naučné programy pro veřejnost.

Mezinárodní vojenský hřbitov
Mezinárodní vojenský hřbitov Milovice je pietní místo, kde je pochováno více než šest tisíc válečných zajatců, kteří prošli zajateckým táborem především v období 1. světového válečného konfliktu. Jsou zde pochováni Rusové, Poláci, Češi, Rakušané, Maďaři, Srbové, Lotyši, Litevci, Turci a v neposlední řadě Italové, kterých zde odpočívá celkem 5 276, což je vůbec nejvíce v České republice. Proto se také hřbitovu říká „italský“. Zpočátku byla těla zajatců pochovávána na místním civilním hřbitově, který však nemohl pojmout tak vysoký počet těl, a tudíž došlo v roce 1915 ke zřízení zmiňovaného hřbitova. Po založení hřbitova byla těla zemřelých ukládána k poslednímu odpočinku po jednom, ale se  vzrůstajícím denním počtem úmrtí bylo přistoupeno k pohřbívání do hromadných šachet. Hřbitov lze nazvat multinárodnostní i  multináboženský. Během II.světové války zde byly uloženy ještě ostatky příslušníků Wehrmachtu, které však byly později exhumovány a převezeny na německý hřbitov v Mariánských Lázních. Území hřbitova má status území Italské republiky. Součástí je také malé muzeum.
Na podzim se zde každoročně koná slavnostní pamětní obřad za účasti zástupců Velvyslanectví Italské republiky v Praze, ministerstev obrany Itálie a České republiky a dalších civilních, vojenských a duchovních představitelů obou zemí a města Milovice.

Tůně a mokřady Josefov
Podél toku říčky Mlynařice v Milovicích byla realizována v roce 2014,s podporou operačního programu Životní prostředí, rozsáhlá první etapa revitalizační stavby – Tůně a mokřady Josefov. Členitá soustava vodních hladin byla vyhloubena v hájích s převahou javoru jasanolistého po levé straně Mlynařice. Před touto revitalizací zde byl jen rákos, bahno a neprostupné místo. Tím vznikl moc hezký krajinný prvek s příjemnou energií, kam nejen místní obyvatelé chodí na procházky a relaxují, v zimě se zde dá třeba bruslit. K vidění jsou nutrie, labutě a další druhy zvířat. I když jsou nutrie roztomilým a oblíbeným zvířátkem, tak jsou v zásadě invazivním druhem. V roce 2019 započala druhá etapa revitalizace. Téměř celá druhá etapa revitalizace byla financována dotačním titulem. Stejným způsobem, jako u první etapy, je upraven i břeh pravý. Vzniklo zde sedm nových tůní. Tím se propojily oba břehy Mlynařice. Jedná se významný krajinný prvek určený pro podporu flory a fauny, a ne primárně k rekreaci i přesto sem lidé mohou chodit relaxovat.

Rezervace divokých koní a praturů
Rezervace divokých koní a praturů v Milovicích byla vyhlášena Národní přírodní památkou Mladá. Kopytníci tady pomáhají zachovat významnou oblast stepí a luk s bohatou biodiverzitou, která se tady díky působení armády a omezení vstupu veřejnosti dobře zachovala. Jedinečná krajina u Milovic je známá výskytem mnoha ohrožených druhů motýlů, ptáků a dalších druhů živočichů. První divocí koně sem dorazili v roce 2015 a osídlili tak oblast, která byla před jejich vyhubením jejich přirozeným domovem, později se k nim přidali také uměle vyšlechtění pratuři. Dnes se tady daří zvířata úspěšně rozmnožovat a návštěvníci si je mohou prohlédnout díky několika speciálně vybudovaným plošinám – menší se nachází u aklimatizační ohrady, z lanového mostu u té větší je pak možné nahlédnout až za ohradník.

Milovické mozaiky
V rámci Kulturního domu Milovice zůstala zachována mozaika, která je největší mozaika ve Střední Evropě. Byla vytvořena v letech 1981–1982, autorem je Radomír Kolář. Realizaci provedl 10členný tým. Mozaika obsahuje přes 440 000 kamenů. Námět je poplatný době svého vytvoření "Bojová družba se sovětskými vojsky" Zároveň jsme ze soukromého objektu zachránili, zrestaurovali a umístili do KD část mozaiky tzv. "Srdce na dlani". Je zde také umístěna vizualizace původní mozaiky. Třetí mozaikou jsou mozaiková vrata, která byla součástí Památníku Karpatsko-dukelské operace tzv. Dioráma. Všechny tyto mozaiky si můžete přijít prohlédnout od července 2023.